Český jazyk shrnutí
Shrnutí
Doplněk:
rozvíjející větný člen
závisí na slovese, podstatném jménu, nebo zájmenu v podmětu nebo předmětu
vyjadřuje vlastnost, kterou má podstatné jméno za určitého děje
je vyjádřen: - přídavným jménem
- podstatným jménem
- zájmenem
- číslovkou
- infinitivem
- přechodníkem
může být - holý
- rozvitý
- několikanásobný
doplněk shodný: shoduje se s podstatným jménem v rodě, čísle a pádě
doplněk neshodný: obvykle je v jiném pádě než podstatné jméno
Elipsa:
výpustka
nepravidelnost větné stavby
spočívá ve vynechání přísudku
věta s elipsou se nazývá se neúplná
užívá se v odpovědích na otázky
Kam pojedeš? Do Prahy.
Metafora:
pojmenování přenesené z jedné věci na druhou na základě podobnosti některých znaků
vzhled, rozměr, vlastnost, funkce,……
lexikální- ručička, svíčka
básnické- podzim života, oheň růží
Metonymie:
Přenesení pojmenování jedné věci na druhou na základě věcné souvislosti
sladkost-bonbon, zákusek
Podmět:
základní větný člen
spolu s přísudkem tvoří základní skladební dvojici
není závislý na jiném větném členu
bývá v 1. pádě
ptáme se kdo, co
nemusí být vyjádřen
může být- všeobecný, holý, rozvitá, několikanásobný
Podmět nevyjádřený:
pozná se podle slovesného tvaru nebo ze souvislosti
je to konkrétní osoba, skupina osob, věc,….
Podmět několikanásobný:
skládá se ze dvou nebo více podmětů, které mají společný přísudek
Podmět všeobecný:
není znám konkrétně
jde o obecnou platnost - někdo, lidé
užívá se často v přísloví a ve rčení
ve větách píšeme v tvaru 3. os. mn. č. v příčestí činném měkké i
Podmět vyjádřený:
bývá vyjádřen podst. Jménem nebo zájmenem
může být holý, rozvitý, několikanásobný
lze vyjádřit i větou vedlejší
Podstatné jméno abstraktní:
název vlastnosti
tvoří se od příd. jmen, sloves a vztahu
stáří, chudoba, zpěv, česání, přátelství, příčina
Podstatné jméno hromadné:
užívá se v j. č. i když označuje více osob, věcí téhož druhu souborně
bývá ve středním rodě,
mívá zakončení -í, -oví, -stvo, -ctvo
dříví, stromoví, rostlinstvo, žactvo
některá podst. jména jsou hromadná jen svým významem - mládež lid, hmyz
mohou mít i mn. č. - vojsko-vojska, včelstvo-včelstva
Podstatné jméno konkrétní:
název osoby, zvířete nebo věci
dělíme na obecná a vlastní
Podstatné jméno látkové:
označuje nějakou látku, materiál bez ohledu na množství
užívá se v j. č.
voda, sníh, mouka, cukr, káva
Podstatné jméno pomnožné:
má pouze množné číslo
označuje jím někdy jednu skutečnost, jindy více skutečností
kamna, játra, jedny kalhoty, dveře, housle
dává se číslovka druhová - dvoje housle
Předmět:
rozvíjející větný člen
rozvíjí sloveso nebo příd. jméno
vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc
ptáme se na něj pádovou otázkou kromě 1. a 5. pádu
závisí na slovese nebo příd. jménu
může být holý, rozvitý, několikanásobný
Přechodník:
slovesný tvar neurčitý
má tři tvary: mužský, ženský a střední + množné číslo všech rodů
dělajíc, dělaje, dělajíce
je vždy doplňkem
je to knižní tvar, který se vyskytuje v umělecké literatuře a také v odborném vyjadřování.
rozlišujeme přechodník minulý a přítomný
Příslovečné určení:
rozvíjející větný člen
závisí na slovese, přídavném jménu, příslovci
vyjadřuje okolnosti a vztahy
bývá vyjádřeno příslovcem, zájmenem, infinitivem slovesa, podstatným jménem
může být holé, rozvité, několikanásobné
Příslovečné určení času:
ptáme se kdy, odkdy, dokdy, jak dlouho, jak často, kdy, odkdy, jak dlouho
Příslovečné určení míry:
vyjadřuje míru vlastností
ptáme se jak mnoho, jak hodně
Příslovečné určení místa:
ptáme se otázkami kde, odkud, kudy, kam
Příslovečné určení podmínky:
ptáme se kdy, za jaké podmínky
Příslovečné určení příčiny:
ptáme se proč, za jaké příčiny
Příslovečné určení přípustky:
vyjadřuje skutečnost, která odporuje ději, ale děj i přípustka zároveň platí
ptáme se i přes co, i kdy, i přes jakou skutečnost
Příslovečné určení účelu:
účel následuje po ději
ptáme se proč, za jakým účelem
Příslovečné určení způsobu:
ptáme se jak, jakým způsobem
Přístavek:zvláštní druh přívlastku - shodný přívlastek
volně připojen za podst. jméno
vyjádřen podst. jménem
bývá rozvitý, několikanásobný
s podst. jménem se shoduje v pádě, čísle
neshoduje se v rodě
je oddělen pauzami v řeči, v písmu čárkami nebo pomlčkami
lze vypustit
Přísudek:
základní větný člen
s podmětem tvoří základní skladební dvojici
vyjadřuje co dělá podmět
vyjádřen slovesem ve tvaru určitém - přísudek slovesný, jménem se sponou - jmenný se sponou, pouze jménem - jmenný bez spony
s podmětem se shoduje v osobě a čísle
může být holý, rozvitý, několikanásobný
Přísudek jmenný bez spony:
není vyjádřen slovesem v určitém tvaru, ale jen výrazem neslovesným.
může být rozvit dalšími členy
bývá v příslovích, heslech, nápisech,…..
Přísudek jmenný se sponou:
skládá se ze sponového slovesa a z části jmenné
sponové sloveso - být, bývat, stát se
jmenná část - podst. nebo příd. jméno, zájmeno, číslovka, příslovce, infinitiv slovesa, spojkou
Přísudek několikanásobný:
vyjádřen dvěma nebo více souřadně spojenými členy
Přísudek slovesný:
základem sloveso plnovýznamové
spojení slovesa způsobového - muset, moc, smět nebo slovesa fázového - začít, počínat, přestat s infinitivem plnovýznamového slovesa - musel číst, smíš odejít, mám cvičit
Přívlastek:
rozvíjející větný člen
závisí na podst. jménu
rozvíjí a přesněji určuje podst. jméno
ptáme se jaký, který, čí, kolik, kolikátý
rozlišujeme shodný a neshodný
bývá vyjádřen: PK shodný - příd. jménem, zájmenem, číslovkou
PK neshodný - podst. jménem, příslovcem, infinitivem
může být holý, rozvitý, několikanásobný, postupně rozvíjející
těsný, volný
Přívlastek několikanásobný:
je tvořen několika souřadnými přívlastky
lze vložit spojku souřadicí - a
oddělují se čárkou, nejsou-li spojeny a, i, ani, nebo ve významu slučovacím
může být shodný a neshodný
lze zaměňovat pořadí
Přívlastek neshodný:
neshoduje se s podst. jménem
nedá se s ním skloňovat
stojí za podst. jménem, příslovcem, infinitivem slovesa
Přívlastek postupně rozvíjející:
jde o přívlastky neshodné
nelze mezi ně vložit spojku souřadicí
nelze zaměnit jejich pořadí
nepíše se mezi nimi čárka
Přívlastek shodný:
shoduje se s podst. jménem, skloňuje se s ním
stojí před podst. jménem, je-li vyjádřen příd. jménem, zájmenem nebo číslovkou
za podst. jménem stojí, je-li vyjádřen podst. jménem (řeka Labe), odborné názvosloví, historické názvy, při důrazu
Přívlastek těsný:
bohatěji rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podst. jménem a jeho základem je příd. jménem
nelze vypustit
neodděluje se čárkou
Přívlastek volný:
rozvitý shodný přívlastek, který stojí za podst. jménem a jeho základem je příd. jméno
lze ho vypustit
odděluje se čárkou, stojí-li uprostřed věty, odděluje se z obou stran
Souvětí podřadné:
obsahuje jednu větu hlavní a jednu nebo více vět vedlejší
Souvětí souřadné:
musí obsahovat minimálně dvě věty hlavní a jednu nebo více vět vedlejších
Spojka podřadicí:
že, aby, jakmile, když, kdyby, -li, protože, poněvadž, jelikož, přestože, ačkoli, třebaže
Spojka souřadicí:
a, i, ani, ale, avšak, však, nebo, či, neboť, vždyť
Věta vedlejší doplňková:
jaký? jak? čím?
jak,kterak
Věta vedlejší podmětná:
kdo? co?
kdo, co, kde, kam, kdy, jak, aby, že
Věta vedlejší předmětná:
pádové otázky kromě 1. a 5. pádu
kdo, co, kde, kam, kdy, jak, aby, že
Věta vedlejší příslovečná místní:
kde? odkud? kudy? kam?
kde, odkud, kudy, kam
Věta vedlejší příslovečná časová:
kdy? odkdy? jak dlouho?
když, než, až, jakmile, sotva, zatímco
Věta vedlejší příslovečná způsobová:
jak? jakým způsobem?
jak, jako, jak-tak, než
Věta vedlejší příslovečná měrová:
jak? jak hodně?
čím-tím, více-než, takže, že
Věta vedlejší příslovečná příčinná:
proč? z jaké příčiny?
že, protože, poněvadž
Věta vedlejší příslovečná účelová:
proč? za jakým účelem?
aby
Věta vedlejší příslovečná podmínková:
kdy? za jaké podmínky?
když, kdyby, jestliže,-li
Věta vedlejší příslovečná přípustková:
i přes jakou skutečnost?
ač, přestože, i když, třebaže, třebas
Vedlejší věta přísudková:
jaký?
jak, jaký
Vedlejší věta přívlastková:
jaký?
kdo, co že, aby, který, jaký, jenž
Poměr slučovací:
věty jsou si významově rovnocenné
a, i, nebo, také, též, pak, potom, ani-ani
Poměr stupňovací:
druhá věta stupňuje význam věty první, je významově závažnější
ba, ba i, dokonce i, nejen-ale, nýbrž-nýbrž
Poměr odporovací:
druhá věta odporuje větě první nebo nějak omezuje její platnost
ale, avšak, však, nýbrž, leč, jenže, a přece, sice-ale
Poměr vylučovací:
jedna věta vylučuje platnost druhé: platí-li jedna, neplatí druhá
nebo, anebo, či, buď-nebo, buď-anebo, zdali-či
Poměr příčinný:
druhá věta vyjadřuje příčinu děje věty první
neboť, vždyť, totiž
Poměr důsledkový:
druhá věta vyjadřuje důsledek děje věty první
proto, a proto, tedy, a tedy, tudíž, a tudíž, tak, a tak
Zájmeno neurčité:
blíže se neurčuje o kom je řeč nebo se to naznačuje jen obecně
kdo, něco, některý, nějaký, něčí, každý, všechen
Zájmeno osobní:
vyjadřuje první, druhou nebo třetí osobu
já, ty, on, ona, ono, my, vy oni, ony, ona, se
Zájmeno přivlastňovací:
přivlastňuje některé osobě
můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj
Zájmeno rodové:
on, ona, ono, ten, ta, to, jaký, jaká, jaké
Zájmeno ukazovací:
ukazuje na určitou věc, osobu, zvíře, vlastnost
ta, to, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám, taký, onaký, tamten
Zájmeno tázací:
ptáme se na osobu, věc, vlastnost
kdo, co, jaký, který, čí
Zájmeno vztažné:
spojuje věty v souvětí, uvozuje větu vedlejší
kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Zájmeno záporné:
popíráme existenci osoby, věci, zvířete, vlastnosti
nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný
Zájmeno zvratné:
se, svůj
Komentáře
Přehled komentářů
"Podstatné jméno pomnožné:
má pouze množné číslo
označuje jím někdy jednu skutečnost, jindy více skutečností
kamna, játra, jedny kalhoty, dveře, housle
dává se číslovka druhová - dvoje housle"
pod pojmem "dvoje housle" si představuji dva kusy (stejných) houslí,
neměla by číslovka druhová být "dvojí" housle? (slovo dvojí by ale vyjadřovalo počet druhů, ne kusů)
doplněk
věrek,12. 12. 2012 19:10mám pocit, že jsi "okopíroval" doplněk od přívlastku nebo se mně to jenom zdá? shodný a neshodný
kvalita
Michaela,8. 6. 2011 20:42myslím si že je to kvalitně udělané,hodí se to ...a myslím že i učitelé by si tímto mohli pomoci ;)
Re: kvalita
Terka,8. 6. 2011 20:44jj ted v obdobi maturit a pisemek se to na zopakovani naramne hodi :)
promiňte, reaguji na text
kateřina kozlová,18. 2. 2018 19:44